Originál Svatováclavské koruny je uložen v korunní komoře Chrámu sv. Víta v Praze. Originál koruny Svaté říše římské v Císařské klenotnici v Hofburgu ve Vídni. Svatoštěpánskou korunu najdete v korunní komoře parlamentní budovy v Budapešti. A co další významné koruny?
Koruna římského krále Karla IV.
Korunu dal vyrobit sám Karel IV. u příležitosti své korunovace králem Svaté říše římské 25. 7. 1349 v Cáchách. Předtím byl korunován jako římskoněmecký král již 26. 11. 1346 v Bonnu.
Korunovace v Cáchách, nad hrobem Karla Velikého, zakladatele Svaté říše římské, měla větší význam. Koruna byla vyrobena ve dvorní zlatnické dílně v Praze ze zlaceného stříbra. Zdobí ji antické a byzantské kameje, antické gemy a drahé kameny. Je pravděpodobné, že ji vytvořili francouzští zlatníci, kteří v té době pracovali pro Karla IV. Předlohou byla votivní ostatková koruna Parakléta z 2. pol. 13. století, dnes součást pokladu katedrály Notre‑Dame v Amiens. Vystavena: falcká kaple, katedrála Panny Marie, Cáchy
Koruna českých královen
Korunovány jí byly patrně české královny Guta Habsburská, Eliška Rejčka, Eliška Přemyslovna i Blanka z Valois. Zlatá koruna nese 86 drahých kamenů, 26 perel a zdobena je figurami orlů, které v zobácích drží zlaté prsteny. Zlatá křídla orlů zdobí safíry a spinely, oči červené rubíny. Když si roku 1348 ve Slezské Středě vypůjčil Jan ze Středy, kancléř římskoněmeckého krále Karla IV., pro svého vladaře vysoký obnos peněz od židovského lichváře Mošeho, dal mu do zástavy zlatý poklad. V časech pogromů a rabování (1348–1350), kdy byli židé viněni z šíření moru, byl poklad pravděpodobně ukryt. Židovská obec ve Slezské Středě byla vyvražděna a rozptýlena roku 1362.
Poklad zmizel. Depot středověkých klenotů a mincí byl ve Slezské Středě nalezen až v letech 1985 a 1988 během stavebních prací. Nejvýznamnější součástí pokladu byla zlatá ženská (panovnická) koruna, sestavená ze 13 lamel se střídajícími se heraldickými figurkami orlů či orlic na vrcholech mezi šišticemi, zdobená drahokamy, perlami a smaltovanými trojlístky. Uložení: Národní muzeum ve Vratislavi
Koruna „královny Blanky“ Alžběty Pomořanské
Zhotovena byla mezi lety 1370–1380 a nechal ji vyrobit Karel IV. pro svoji čtvrtou manželku Elišku (Alžbětu) Pomořanskou. Původní koruna českých královen se ztratila v obci Slezská Středa. Novou korunu dostala věnem dcera Karla IV. princezna Anna Česká, která se provdala za anglického krále Richarda II. Plantageneta. Koruna je nejstarší dochovanou anglickou korunou. Později se dostala do Německa (1402) jako věno princezny Blanky Anglické (z Lancasteru), dcery anglického krále Jindřicha IV., provdané za falckého kurfiřta Ludvíka III. Falckého (proto koruna královny Blanky). Vystavena: Rezidenční muzeum a pokladnice Mnichov
Pražský hrad ukrývá další koruny, třeba pohřební Přemysla Otakara II. nebo Rudolfa I. Habsburského či korunu na lebce sv. Václava. Na dalších místech u nás najdete další koruny a diadémy, které již nebyly užívány v královské linii, jako koruna knížete ze Salmu nebo diadém Eleonory Beaufort‑Spontin.
Své znalosti si můžete ověřit v kvízu Královské koruny - Kvíz o středověkých insigniích
Luděk Sládek, foto © Wikimedia Commons; Luděk Sládek
Svoje znalosti si můžete otestovat v kvízu Královské koruny - Kvíz o středověkých insigniích
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
