Milí čtenáři,
žijeme v době změn. Snad jde o změnu společenského řádu, to nevím, ale chování lidí se mění určitě. Proč se nejvíc zloby šíří po Facebooku z klávesnic často starších lidí? Je jedno, komu straní, koho volí nebo co odmítají s nulovou tolerancí otřesnými superlativy a vulgarismy. Stydím se, když čtu ty kruté, ponižující vteřinové soudy nad lidmi, kteří konají nebo mluví jinak. Měli bychom si uvědomit, že každá zlá myšlenka má zlý dopad na život. Nehrajme hru politiků „divide et impera“ (rozděl a panuj), která vychází z poznání, že znesvářené a rozdělené skupině se vládne snáz. Snaží se nás jen rozeštvat, aby nás mohli snadněji ovládat. Nadbytek volného času je příležitost pro výlety a koníčky, ne pro nudu, ze které nikdy nic dobrého nevzejde.
Užívejme si to, co máme. Bezpečí, dopravní dostupnost i zdravotnictví. Zdědili jsme rozsáhlé kulturní dědictví, rozmanitou přírodu a v ní nejhustší síť značených turistických tras. Výzkum indexu prosperity Česka určil města Turnov a Luhačovice za nejvíc prosperující. Na vrchol došla přes dostatečnou kapacitu školek, hustou síť autobusových zastávek a bezbariérové přístupy. Nechť mi výzkumníci prominou, ale takové výzkumy ještě vodovod nepostavily, snad jen bílá paní Komonická. Co asi tak mají dělat lidé z měst, jež skončila na konci? Přestěhovat se do Luhačovic? Roky nás statistici balamutí, že nejméně navštěvovaným krajem u nás je kraj Pardubický. Proč? Podle počtu přespání v ubytovacích zařízeních. Jinak řečeno, čím víc hotelů, tím víc návštěvníků. Dokud se ale na hranice kraje nepostaví počítadla návštěvníků, je ta statistika pro kočku. Vloni jsem navštívil Pardubický kraj asi dvacetkrát, ale nikdo mě nezapočítal, protože jsem přespal u přátel.
Květen začíná filipojakubskou nocí, plnou rejdů nadpřirozených mocností a jejich přisluhovačů. Stejně jako k nám přišel První máj z Ameriky, snaží se nám nacpat i americké čarodějnice. Ale ty naše – české, moravské a slezské – jsou rozvrkočené, někdy s šátkem, na nose mají bradavici, na ní chlup a na něm blechu. Ty americké mají špičatý klobouk. Až oslavíte Svátek práce, nejlépe prací na zahrádce, a připomenete si Den vítězství, můžete vyrazit zbaveni zimní výstroje na cestu lásky. Vynechte Máchův Máj i jiné májové drasťáky, jako jsou svatby, a věnujte se výletům, výhledům, vrcholům, vandrům, cestám vzhůru a neztrácejte čas s tím, s kým byste nejeli. V posledním dni měsíce nastává ojedinělý jev „modrý úplněk“, druhý v jednom měsíci. Náš ústav se mými ústy co nejsrdečněji omlouvá za toto politováníhodné nedopatření, ke kterému dochází maximálně 40× ve 21. století, přesněji řečeno, jednou za uherský rok.
Luděk Sládek, šéfredaktor