Moravská svatba včerejší

29.03.2012 | 23:18
Moravská svatba včerejší

Když jsme připravovali toto vydání, uvědomil jsem si, že trocha ohlédnutí do historie neuškodí, zvláště pak když přichází doba adventní. Sňatek byl v historii také mimořádnou rodinnou událostí a svatby bývaly slaveny okázale a vesele. Bývaly jednak příležitostí, na které se nešetřilo, jednak dobrým důvodem k setkání.

Vlastní obřad, smlouva mezi spojujícími se rodinami, měl za cíl jednak usnadnit pokračovatelům rodu plození potomků, jednak rozmnožit rodinný majetek. Důležitou součástí svateb byla hostina, a přestože byli naši předkové v tomto ohledu velmi praktičtí, vůbec je to neomezovalo ve svatebním veselí. Není proto divu, že se ve většině společností oslavy protáhly i na několik dní a nocí.

Svatební rituály
Hodně se jich dochovalo na Valašku, kde byly plánovány na masopustní úterý, u chudších snoubenců nebývala výjimkou neděle. Bylo nutné připravit více druhů pokrmů, proto s jejich přípravou vypomáhaly kuchařky, a protože zajistit takové množství jídla bylo náročné i drahé, na nákladech se podíleli všichni pozvaní hosté. Ti obvykle po třetích ohláškách posílali podle svých možností do domu nevěsty nejrůznější dary v podobě naturálií jako byl tvaroh, mléko, máslo, žito, vejce, povidla a ti movitější kousek slaniny nebo klobásy. Za to každá rodina dostávala výslužku – díl z velkého svatebního koláče a svatební cukroví.

Hovězí se „nenosilo“
Skladba pokrmů se však lišila podle krajových zvyklostí a majetnosti rodiny. Některé pokrmy na Slovácku i Valašsku se také opakovaly. Bohatá svatba byla pýchou sedláka, který dal porazit jalovici, někdy vola, jedno až dvě prasata, několik ovcí a větší počet drůbeže. Na chudších svatbách převládalo maso ze slepic i králíků a jen zřídka se objevovalo maso hovězí. Tradičním jídlem, které nesmělo na hostině nesmělo chybět, bylo zelí, podávané samostatně nebo jako příloha k masu.

Lžíci dostali, nůž si donesli
Svatební hostinu zahajoval družba, který vítal svatebčany, předříkal Otčenáš, během hostiny obsluhoval hosty a vůbec dbal o veselí svatebčanů. Podle zápisů českého etnografa F. Táborského se zpočátku na tradičních svatbách „u každého stolu jedlo ze společné mísy a pilo z jedné sklenky“. Zatímco dřevěnou lžíci dostávali svatebčané od hostitelů, nůž si přinášeli sami.

Jídelníček až s devíti chody
Z kronik konce 19. století se dozvídáme o svatebním jídelníčku na Valašsku. Sestával se většinou z devíti jídel a začínal sýrem a zelím posypaným škvarky nebo klobásou. Následovala opakovaně podávaná dršťková polévka s nudlemi a také omáčky povidlová a bílá s natvrdo uvařenými vejci. Hodování končilo krupicí politou horkým máslem a sypanou perníkem a cukrem. Jinde se namísto dršťkové podávala slepičí, po ní následovalo vařené slepičí maso, brambory a na závěr krupice slazená medem. Ve Vizovicích začínala hostina hovězí polévkou, následovalo maso s křenovou či kyselou omáčkou a vepřové maso s vařeným kysaným zelím. Na Zlínsku pak polévka s nudlemi, maso s křenovou a dršťkovou omáčkou, zelí s uzeným masem, krupičná kaše a vdolky nebo koblihy. Pečivo z bílé mouky bylo často nahrazováno šroty. Jiný slavnostní oběd je popisován na Valašsku, kde začínal slepičí polévkou s nudlemi nebo pohančenou kaší, následovalo slepičí maso s vařenými švestkami, v zimě se místo slepice podávalo uzené maso se zelím a uzená polévka, na závěr zapečená rýže se švestkami nebo jablky. Obměnou byla prosná kaše se sušenými švestkami.

Svatební koláče nemohly chybět
Ke svatebním obřadům patří také koláče, jejichž výrobu a náročné zdobení zastávaly zručné ženy, které měly s pečením zkušenosti. Koláč nechávala nevěstě zpravidla napéct stará žena nebo kmotřenka. Na Zlínsku dostávala nevěsta od své matky ještě jeden malý, který pak i s velkým přinesla ženichově matce jako výslužek. Na konci hostiny býval koláč rozdáván svatebčanům nebo používán k vybírání peněz nevěstě na čepec.

Svatba je i dnes mimořádnou událostí a kdo nějakou zažil, poznal, co na ní bylo z minulosti převzato. Možná také proto, že návrat k tradicím a svatebním zvykům začíná být opět v módě!

Pro KAM po Česku Líba Vlachová, upravil Luděk Sládek


Obrázek č.0 Obrázek č.0 Obrázek č.0 Obrázek č.0 Obrázek č.0 Obrázek č.0 Obrázek č.0 Obrázek č.0 Obrázek č.0 Obrázek č.0 Obrázek č.0 Obrázek č.0 Obrázek č.0 Obrázek č.0 Obrázek č.0 Obrázek č.0



tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku listopad - prosinec 2009

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Nyní na Google Play
Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.

Array ( [1] => 3.238.36.32 [2] => 2021-03-04 09:48:02 )