Národní zemědělské muzeum Praha zve v srpnu až září 2009 např. na Výstavu kreseb a ilustrací Oldřicha Tripese, Tajemný svět hub, mechorostů a lišejníků, Mezi rančerem a kolchozníkem, Výstava fotografií a přehlídka dokumentárních filmů PAVLA HUBENKY "Kamčatka
- země vulkánů a šamanů"
NZM Ohrada
Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství
Lovecký zámek Ohrada u Hluboké nad Vltavou, U Bezdreva 17
Výstava kreseb a ilustrací Oldřicha Tripese
(od 4. 8. do 30. 9. 2009; otevřeno út - ne od 9.00 do 17.30 hod.)
Výstava,
kterou na léto 2009 připravila jihočeská pobočka Národního zemědělského muzea
Praha, Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství na loveckém zámku Ohrada u Hluboké
nad. Vltavou, představí průřez výtvarnou tvorbou jihočeského výtvarníka a přední
osobnosti českého mysliveckého života Oldřicha Tripese.
Výtvarník, spisovatel a propagátor mysliveckých tradic Oldřich Tripes je výraznou
postavou české myslivosti. Veřejnosti je znám především jako autor skvělých
perokreseb a ilustrací. Dosud ilustroval více než čtyřicet knih převážně s mysliveckou
tématikou (Vladimír Hanzal, O zvěři a myslivosti, 1994 a 2000; Daniela Kuntová,
Psi - teorie a praxe, 1995, Václav Vochozka - Vladimír Hnazal, Lovečtí psi,
1996; Václav Vochozka, Jezevčíci v myslivecké praxi, 2000; Eric. H. W. Aldington,
O psí duši, 1999; Jan Lebeda, Okáček - Veveří kluk z Jánského vrchu, 2004; Kniha
české myslivecké poezie, 2007, etc.). Tripesovy ilustrace se pravidelně objevují
i na stránkách odborných časopisů Myslivost, Svět myslivosti či Pes - přítel
člověka. Svou výtvarnou tvorbu pravidelně prezentuje na výstavách (např. Římov
1998, Ohrada 1999, Týn nad Vltavou 2005, České Budějovice 2008). Dlouhodobě
spolupracuje s nakladatelstvími DONA, TG Tisk, Brázda, Olympia, atd.
Přestože sám o sobě prohlašuje, že není typickým spisovatelem, napsal řadu povídek,
pro které čerpal náměty zejména v přírodě a v historii. Oldřich Tripes je znám
také jako neúnavný propagátor a populizátor myslivosti, mysliveckých tradic
a myslivecké mluvy. Má za sebou desítky besed, školení a prezentací. Spolupracuje
s televizí, rozhlasem a tiskem. Zajímavých výsledků dosáhl i v myslivecké praxi.
Patří mezi zakladatele oblasti chovu daňčí zvěře ve volnosti - na Novohradsku,
Trhosvinensku a v oblasti Todeňské hory, kde od roku 1995 vykonává funkci mysliveckého
hospodáře celé oblasti.
Oldřich Tripes se narodil 20. června 1933 v jihočeských Komařicích, kde také
žije a tvoří.
Výstava „Mechy a lišejníky“
(2. 6. – 31. 10. 2009)
Výstava
seznámí návštěvníky s biologií mechů a lišejníků, jejich funkcí v přírodě a
jejich praktickým využíváním v minulosti i současnosti. Jsou zde vystaveny živé
exempláře běžných i vzácných druhů těchto organismů.
Výstava rovněž nastiňuje historii světové i české bryologie a lichenologie a
představuje i nejzajímavější ukázky mechorostů a lišejníků ze sbírek NZM.
Pro mateřské školy a žáky nižšího stupně základních škol je připraven doprovodný
program — skládání lesních skřítků a pro vyšší stupeň ZŠ a střední školy mikroskopické
pozorování života v mechu.
Cílem výstavy je ukázat, že i zdánlivě bezvýznamné skupiny organismů mají v
našem ekosystému své nezastupitelné místo a že při pozorném sledování lze v
přírodě objevit téměř na každém kroku netušenou krásu.
NZM Valtice - Muzeum vinařství, zahradnictví a životního prostředí
Nám. Svobody 8, 691 42 Valtice, tel.: 519 352 037, e-mail: nzm@cmail.cz je až
do konce října otevřeno od úterý do neděle, vždy od 9 do 17 hod.
Tajemný svět hub, mechorostů a lišejníků
4. 9. - 1. 11. 2009
Výstava valtické pobočky Národního zemědělského muzea Praha - Muzea vinařství,
zahradnictví a životního prostředí - bude mít dvě části. Ta první, větší, představí
výstavu hub, jako nejvíce zajímavých organismů. Jejím dominantním prvkem budou
vitríny s plastickými modely hub a živé, vybrané druhy hub (podle aktuálního
sběru). Dále zde budou prezentovány vědecké poznatky o životě hub, včetně těch
druhů, které významně ovlivňují život člověka - houby patogenní a houby člověkem
ekonomicky využívané. Tato část je doplněna ještě lišejníky, které jsou s houbami
příbuzné. Cílem bude objasnit návštěvníkům význam lišejníků v ekosystémech a
jejich příbuzenský vztah s houbami.
Druhá, menší část výstavy, seznámí návštěvníky se světem mechů a mechorostů.
Vystaveny budou jednak mechy živé, v tzv. mechové zahrádce, jednak mechy sušené,
jako součásti herbáře. Vše je doplněno velkoformátovými fotografiemi a odborným
textem o důležitosti mechů v přírodě.
Součástí výstavy bude soutěž amatérských fotografů na téma "Tajemný svět
hub, mechorostů a lišejníků" . Muzeum připravuje pro zájemce také vycházky
do lesa v doprovodu mykologa za účelem sběru a odborného určování různých druhů
hub. Pro děti má být na výstavě koutek s omalovánkami pro ty nejmenší, pro větší
děti budou k dispozici mikroskopy se vzorky lišejníků.
NZM Kačina - Muzeum českého venkova
Zámek Kačina u Kutné Hory
Mezi rančerem a kolchozníkem
1. 7. - 31. 10. 2009
Výstava
o současnosti a budoucnosti českého venkova na pobočce NZM Praha na zámku Kačina
u Kutné Hory - v tamním Muzeu českého venkova - podrobně seznamuje s různými
podobami nejen českého zemědělství, ale i ve vybraných evropských a mimoevropských
zemích a podává celkový přehled o evropském a světovém zemědělství. Do tohoto
rámce zasazuje i současnou situaci českého zemědělství.
Zemědělství jednotlivých států je na výstavě prezentováno mj. formou textů se
základními údaji o podílu na HDP a na zaměstnanosti. Návštěvníci se seznámí
i se stručnou charakteristikou národních zemědělství - tzn. např. jaké produkty
se v různých zemích pěstují a jaká zvířata chovají, nastíněna je i struktura
hlavních zemědělských podniků.
Doplněk tvoří statistiky zemědělské výroby s určením podílu na evropském a světovém
zemědělství v jednotlivých komoditách a také fotografie charakterizující zemědělství
a venkov příslušné země. Návštěvníci na výstavě najdou i papírové modely starých
venkovských staveb a ukázky potravinářských výrobků z jednotlivých zemí, které
lze koupit na českém trhu.
Národní zemědělské muzeum Praha
Kostelní 44, Praha 7 - Letná, hlavní vestibul a 1. patro
Výstava fotografií a přehlídka dokumentárních filmů PAVLA HUBENKY "Kamčatka
- země vulkánů a šamanů"
(od 12. 8. do 18. 10. 2009)
Výstava se koná pod záštitou velvyslance Ruské federace v České republice
pana Alexeje Leonidoviče FEDOTOVA.
Motto:
"Je to dobře, že krása ještě polidšťuje lidi. Fotit na Kamčatce, to je
radost a štěstí. Radost z nedotčené přírody, z fascinujících barev a neuvěřitelných
tvarů bříz a modřínů. A štěstí, že tady člověk může být a pracovat" (P.
Hubenka).
PhDr. Pavel Hubenka, nar. 29. 6. 1943 v Praze
Pavel Hubenka studoval FAMU Praha, obor dramaturgie a Fakultu osvěty a novinářství
UK Praha, specializace televize a fotografie a sociologie ve vztahu ke kultuře.
Pracoval v Krátkém filmu Praha jako režisér a scénárista, natočil cca 200 dokumentárních
filmů, za které získal několik domácích a mezinárodních cen. Vystavoval mj.
v Praze, Pardubicích, Ústí nad Labem, Táboře, Karlových Varech, Ostravě, Bratislavě
a Moskvě.
Pavel Hubenka se zúčastnil také projektů Kamčatka a Jižní Čechy - pod posvátnou
horou Blaník. Při práci na Kamčatce v letech 2001 - 2008 natočil devět dokumentárních
filmů, mj. "Rybáři z Usť Kamčatska", "Beringovo město",
"Naším bohem je oheň" a "A bůh nám pomáhej". Některé z nich
budou představeny i návštěvníkům výstavy a dětem a studentům v rámci lektorského
programu NZM Praha pro školy.
Součástí výstavy, která prezentuje na šedesát fotografií z cest P. Hubenky
po Kamčatce, jsou i přednášky, lektorské prohlídky výstavy s autorem a projekce
dokumentárních filmů (úterý - pátek, začátky v 10:30 a ve 13:30 hod.).
MARTIN PATŘIČNÝ - DŘEVO KRÁSNÝCH STROMŮ
výstava
Národní zemědělské muzeum Praha
Kostelní 44, Praha 7 - Letná, velký výstavní sál v 1. patře
od 30. 9. 2009 do 30. 6. 2010, otevřeno úterý až neděle, od 9,00 do 17,00 hodin
Motto:
"Být se dřevem je jako jít do kostela v božíhodovém obleku a zároveň cítit
ticho a klid domova. Dřevo, tolik proměnlivé, se zatím nemění. Je jednou z mála našich dnešních jistot."
Pod
názvem Dřevo krásných stromů představuje Národní zemědělské muzeum Praha
poprvé dílo Martina Patřičného, umělce pracujícího se dřevem. Jak sám autor
uvádí, "doba dřevěná stále trvá a tenhle náš zřejmě nejstarší "lidský"
materiál bude ukazován, chválen, veleben i uctíván snad ve všech svých podobách - od kolébky až po rakev".
Výstava je především o dřevě. Přináší ukázky "těla" více než čtyřiceti našich známých stromů a také stovky exponátů - od obyčejné dřevené kuličky až k velkému reliéfu…
Nabízí možnost dotýkat se dřeva, přivonět k němu, sestavit kostky, namalovat hlavičku loutky, říznout si do dřeva i potěžkat blízkost, tušit domov…. Účast přislíbila i řada "Dřevěných" hostů.
M. Patřičný si už před léty, první velkou výstavou pod názvem "Dřevo krásných stromů" (v letech 1998 - 99 pro Národní muzeum v Praze), svými knihami o dřevě a televizním dokumentem "Kus dřeva ze stromu" (s Bedřichem Ludvíkem, 2007, Nadace Dřevo pro život), nastavil laťku opravdu vysoko. Přijďte se přesvědčit, zda a jak své pověsti dostál.
Národní
zemědělské muzeum Praha, které výstavu ve spolupráci s autorem a svými pobočkami
připravilo, pro ni poskytlo velký sál v prvním patře hlavní budovy v Praze na
Letné (Kostelní 44, Praha 7), o rozloze téměř 500 m2. K výstavě bude vydán katalog
a její součástí budou komentované prohlídky a interaktivní program.
Martin Patřičný (1955) Martin Patřičný se narodil v roce 1955 v Praze. Řemeslu
se vyučil soukromě u svého strýce (řezbářství a soustružení dřeva). Po maturitě
na gymnáziu prošel celou řadou zaměstnání (prodavač, aranžér, řidič, skladník,
dřevorubec atd.). Zhruba od roku 1988 se plně věnuje výtvarné práci se dřevem.
Žije a pracuje v Debrně u Kralup nad Vltavou.
OCENĚNÍ: European Prize for Fine Arts ( The European Union od Arts ), Solidarite
Culturelle Francaise Medaille de Vermeil, Medaille Bronze - Art - Decorarif
( Federation Nationale de le Culture Francaise ).
Dobré jídlo, dobré pití prodlužují živobytí
(výstava o jídle v dějinách českých zemí, od 18. září 2009 - 3. ledna 2010)
Výstava Národního zemědělského muzea Praha je věnována historii jídla, stravování
a stolování v českých zemích. Zabývá se nejen vývojem stravovacích zvyklostí
našich předků, ale zároveň proměnami míst, kde docházelo a dochází ke konzumaci
jídla. Návštěvníci se dozvědí, že o výživě národa rozhodovaly především přírodní
podmínky - složení a utváření půdy, zeměpisná šířka, nadmořská výška i podnebí.
Právě ty vtiskly nesmazatelnou pečeť vývoji potravin a způsobům stravování v
menších i větších územních celcích a celých regionech.
Výstava ukazuje, že to, jak se ale člověk dokázal přírodním podmínkám přizpůsobovat
a jak je dovedl zvládnout ve svůj prospěch, je věcí dlouhého procesu. Samo kuchařství
prošlo dlouhodobým vývojem. V pravěkých kulturách žili lidé v normální životní
situaci prostě a skromně, hladem a podvýživou však, na rozdíl od pozdějších
dob, poznamenaných válkami a nemocemi, netrpěli. Zemědělství bylo dostatečně
výnosné, bylo relativně dost základních obilnin, masa i jiných potravinových
zdrojů. Poměr rostlinné a živočišné potravy se ovšem během historie různil.
Po celý pravěk i středověk jedli lidé ve střední Evropě potravu smíšenou.
K významným inovacím došlo až koncem středověku, zejména při obdělávání půdy,
ale i ve výživě a složení potravy. Do popředí se velmi zvolna dostávají dobové
představy o správné výživě, o léčebných dietách, ale také hlediska ekonomická.
V 18. století se v evropském měřítku začínají formovat typy regionálních potravin,
určených výrobním typem a klimatickým pásmem, ale i dalšími sociálními a kulturními
činiteli. Tento proces pokračoval i v 19. - 20. století.
Společné stravování a stolování bylo od pradávna jedním z významných způsobů
společenského života. Hostinou se oslavoval příchod novorozeněte, usednutím
k rodinnému stolu začínala socializace dítěte, slavnostní tabulí vrcholila svatba,
pohřební hostinou končila lidská pozemská pouť. Rodinný stůl měl a dodnes má
svůj symbolický význam, slavnostní tabule vždy umocňovala prožitek výjimečnosti.
Výstava přináší řadu ukázek, textů a obrázků z historie kuchařství, starověkého,
ale i současného domácího a veřejného stolování a stravování. Návštěvníci mohou
porovnat vybavení kuchyně z přelomu 19. a 20. století, uvidí středověkou krčmu
i ukázku podoby hostince z počátku minulého století. Seznámí se s různými druhy
potravin a způsoby jejich konzumace, poznají jak a k čemu sloužilo koření, naučí
se, jak mají správně potraviny uchovávat a budou mít i možnost prohlédnout si
staré kuchařské knihy a recepty. K vidění na výstavě budou předměty, které již
v dnešních moderních kuchyních nenajdeme, mj. náčiní cukrářského řemesla, kuchyňské
přístroje, dobové předměty a mnoho dalších zajímavostí. Jednou z vystavených
vzácností je zde např. cínový džbán pocházející z roku 1740.
Součástí výstavy bude i doprovodný program pro veřejnost a edukativní program
pro školy.
Přednášky pro veřejnost
(začátky v 17.00, zasedací sál ve zvýšeném přízemí, č. 14, vstup volný)
9. 9. Zahrádka na podzim - RNDr. Stanislav Peleška – odborný pracovník
23. 9. Kamčatka, země vulkánů a šamanů - PhDr. Pavel Hubenka – režisér
a fotograf
Národní zemědělské muzeum Praha
Kostelní 44, 170 00 Praha 7
Tel.: +420 220 308 200
E-mail: nzm.praha@nzm.cz
www.nzm.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
