Fedor Gál

03.06.2010 | 00:00
Fedor Gál

Nedobrovolný rodák terezínského ghetta
Osobností, kterou vám chceme představit nyní, je Fedor Gál. Na rozdíl od ostatních příběhů jeho příběh začíná zápisem do kolonky rodného listu – narozen v Terezíně 20. 3. 1945. V ghettu, které za války sloužilo jako deportační tábor pro Židy z celé Evropy.

Sem byla jeho rodina deportována na sklonku války z malého městečka Nemecká Ľupča (dnes Partizánská Ľupča) na slovenském Liptově. Jeho tatínek tam hospodařil na rodinném statku a maminka se starala o domácnost. V čase deportací se Gálovi, spolu s několika dalšími židovskými rodinami, ukrývali v nedalekých lesích, dokud je sousedi neudali Němcům.
Fedorova těhotná maminka přišla do Terezína s bratrem Egonem ze slovenského sběrného tábora v Seredi – oklikou přes Osvětim. Jak sám říká, dlouho nevěděl, proč byl jejich transport, jenž měl směřovat do Osvětimi, odkloněn z původní trasy. Dlouho po válce mu Viera Meisels, která byla ve stejném transportu a dnes žije v Izraeli, prozradila, že příčinou byla likvidace osvětimských plynových komor a krematorií v listopadu 1944. Fedor rovněž nevěděl, kde nacisté zastřelili jeho tatínka během pochodu smrti z koncentračního tábora Sachsenhausen. Až v roce 2008 se vydal hledat pravděpodobné místo smrti svého otce. O této své zkušenosti natočil filmový dokument (www.kratkadlouhacesta.cz).
Konec války zastihl Egona, Fedora a jejich maminku v Terezíně. Po několika letech pokusu žít opět v Ľupči je vyhnala nová vlna antisemitismu, tentokráte ve jménu „odkulačování“ venkova, do Bratislavy. Maminka pracovala jako úřednice ve Sběrných surovinách. Zemřela v roce 1994. Bratr Egon žije v Bratislavě dodnes. Základní školu navštěvoval Fedor v Bratislavě, střední chemickou průmyslovku pak v tehdejším Gottwaldově. Do revoluce v roce 1989 pracoval v několika chemických fabrikách v různých dělnických a technických profesích. Vedle zaměstnání vystudoval chemii na technice a od roku 1987 byl na volné noze. V roce 1989 spoluzakládal hnutí Verejnosť proti násiliu, které na Slovensku v roce 1990 vyhrálo první svobodné parlamentní volby od roku 1948, kdy se moci ujali komunisté. Poté krátce působil jako aktivní politik. Následoval post ředitele Ústavu pro sociální analýzy bratislavské univerzity J. A. Komenského a byl také vedoucím týmu i docentem Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity v Praze. Ostatně do Prahy se natrvalo přestěhoval po rozpadu České a Slovenské Federativní Republiky v roce 1993. Téhož roku získal doktorát věd z ekonomie. Byl spoluzakladatelem TV NOVA nebo firmy specializované na technologie pro mobilní sítě a internet.
Dnes je především publicistou, ale také vydavatelem a podnikatelem. Se synem Róbertem založil vydavatelství G plus G. Jak sám říká, psaní je jeho celoživotní obsese. Nejdříve to bylo psaní odborné, potom spíše populárně-vědecké a posléze publicistika. S přibývajícími léty jeho psaní odráží niterné pocity. Od roku 2008 se věnuje také fi lmové dokumentaristice a je spoluautorem filmů Krátká dlouhá cesta a Dobré ráno Slovensko, které režíroval Martin Hanzlíček. Dnes s Martinem Hanzlíčkem pracuje na fi lmovém projektu Příběh Natálky, který je věnován děvčátku téměř upálenému českými neonacisty. Fedor Gál žije v Praze, je ženatý a s manželkou Irenou má dva syny – Róberta a Branislava.

text Fedor Gál, pro KAM po Česku upravil Luděk Sládek
foto © Miro Švolík (miro.svolik@seznam.cz)

www.pamatnik-terezin.cz


Obrázek č.0 Obrázek č.1 Obrázek č.2 Obrázek č.3 Obrázek č.4 Obrázek č.5



tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku červen 2010

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Nyní na Google Play
Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.