V dávných a dávných dobách se ve sluji, nad řekou Teplou usídlil veliký drak. Neměl sice tři nebo sedm, či ještě více hlav jako jeho kolegové z lidových pohádek, ale k požírání víl žijících na březích průzračné říčky, mu jedna pořádná hlava bohatě stačila. Vždy se vykradl za svítání, ze svého kamenného příbytku, aby v ranních mlhách, které se válely po krajině, ještě neosídlené lidmi ulovil některou „tanečnici“ unavenou po nočním plesání a odtáhl ji do jeskyně, kde potom s ní, nebo na ní hodoval. Zbytečné bylo naříkání tatíčků vodníků nad nepřízní zlého osudu. Široko daleko se nenašel rytíř, natož princ, který by s krutým netvorem zkřížil meč a zbavil tak překrásnou krajinu tohoto netvora.
Čas běžel mílovými kroky a hodně vody v říčce Teplé odteklo do moří. Vysoká skála se zhlížela v zrcadle vod. Až ve 13. století se na skalním výběžku objevil hrad, s okrouhlou obrannou věží, který slul Bečov. Rýzmburkové, páni z Oseka, kamenné sídlo pečlivě budovali, až v roce 1387 se pod hradem objevila osada, která rokem 1399 získává městská práva. V tu dobu již drak – postrach okolí, tvrdě spal ve své sluji pod pevným kamenným hradem, jehož majitelé se střídali od Rýzmburků, na Pluhy z Rabštejna, ke Questenburkům. Dále zde pobývali Kounicové a do roku 1945 Beauford – Spontinové.
Kamenný hrad se však panstvu časem zdál velice studený a nepohodlný, proto vznikl vedle prastarého opevněného sídla, novotou a pohodlím vonící zámek. U tohoto zámku byl postaven pivovar, jehož sudy s uvařeným pivem našly uskladnění ve skalní jeskyni. Nikdo si nepovšiml, že v nejzazším koutě leží spící drak. Taky kdo by ho tam hledal, staré pověsti dávno zapadly v paměti prostého lidu a pokud o tom byly nějaké písemné spisy, ležely na dně starých dřevěných truhel, kde sloužili za potravu hradních, či kostelních myší. Drak sám byl spokojený, že mu přímo pod nos, či nozdry, z kterých kdysi chrlil oheň, někdo přináší takovou dobrotu, jako bylo právě uvařené pivo.
Pivovar však byl zbořen, v okolí skalní sluje vznikl krásný zámecký park, v kterém se nyní konají různé kulturní akce a dokonce i svatby. V hradě i zámku stále někdo vrtá a hrabe. Hledají se zde různé poklady. Jednou je to Relikviář sv. Maura, podruhé v tajné zásuvce psacího stolu zámeckého pána, se najdou různé zajímavé spisy. Nedávno to byly staré lahve s vínem a měděné mince nalezené přímo na nádvoří hradu. Neustálý ruch a zástupy výletníků, svatebčanů i nedávné Bečovské slavnosti (23.7.2011) spícího draka probudily. Protáhl se a zívl. Řekl si sám pro sebe : „Venku se něco děje. To se tam musím jít podívat. Třeba tam bude něco na zub!!!“
Byla sobota 6. srpna 2011, kolem poledního, údolím řeky Teplé projížděly vlaky s turisty, toužícími po prohlídce pamětihodností. Na bečovském zámku se konaly svatby, jedna za druhou. V tu chvíli nikdo netušil, že se blíží něco převratného, co světové historické prameny ještě nikdy nezaznamenaly. Mezi přítomnými lidmi, se začalo z ničehož nic prodírat mohutné různobarevné monstrum a sunulo se přímo k nevěstě. Překvapený ženich ji hrdinně chránil před krvežíznivým tvorem, který se následně dal na zbabělý ústup a zmizel někde směrem k radnici a městskému kostelu.
Když jsem se později ptal místní starostky, paní Olgy Halákové, „Co se vlastně dělo?“ Neuměla mi přímo odpovědět na moji položenou otázku. Pokrčilarameny a zmohla se jen na krátkou větu: „To tu ještě nebylo!“ Určitě bude pátrat v historických análech po původu zjevení.
Že by měl Bečov nad Teplou také Lochneskou bestii? To Angličané koukáte !!!
Jiří Mika, Karlovy Vary
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
