Před 410 lety, 24. října 1601, zemřel dánský astronom, astrolog a alchymista Tycho Brahe, který je považován za nejlepšího a nejpřesnějšího pozorovatele hvězdné oblohy.
Konec slavného astronoma zná me v souvislosti s historkou o prasklém močovém měchýři. Pravdou je, že se opravdu roznemohl po bujaré oslavě u Petra Voka z Rožmberka. Avšak příčina jeho úmrtí byla jiná. Při zkoumání ostatků byl ve vousech Tycha Braha zjištěn vysoký obsah rtuti. Ačkoliv bylo známo, že si své neduhy léčil sám vlastním lektvarem obsahujícím malé množství rtuti, výzkumy potvrdily, že se rtuť do jeho těla dostala ve dvou dávkách ve větším množství. Proto se o otravě mluví jako o příčině smrti slavného hvězdáře.
Brahe byl potomkem starého šlechtického rodu. Díky zděděnému velkému jmění se mohl věnovat svým koníčkům: alchymii a astronomii. Brahe vytvořil originální teorii, podle níž je Země středem vesmíru a obíhá kolem ní Slunce a Měsíc. Ostatní planety obíhají kolem Slunce. Vytvořil tím kompromis mezi Ptolemaiovou geocentrickou a Koperníkovou heliocentrickou teorií. Na základě Brahových pozorování mohl o několik let později Jan Kepler formulovat své slavné zákony oběhu planet. V Praze působil Brahe na dvoře Rudolfa II. jako císařský astrolog. Postavil novou observatoř v Benátkách nad Jizerou, kde mu posledních několik měsíců života dělal asistenta právě Jan Kepler.
- jap -
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
