Legendami opředený Karel IV.

01.05.2011 | 09:41
Legendami opředený Karel IV.

Třebaže poloviční Čech, stal se Čechem největším. Ku cti mu je založení Nového Města pražského, dnešního Karlova mostu a univerzity, katedrály svatého Víta či hradu Karlštejn. Dal také vyrobit svatováclavskou korunu a rád prý pletl košíky.
Václav, syn Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského, se narodil před 695 lety okolo šesti hodin ráno v pátek 14. května 1316 v Praze. Aby Jan omezil vliv české šlechty i manželky Elišky, poslal syna do Paříže, kde se mu dostalo vzdělání u dvora i první manželky Blanky z Valois. Byl hrabětem lucemburským, jedenáctým králem českým, králem lombardským, římským i arelatským a císařem Svaté říše římské. Pravda je, že Karel byl také mimořádně obratným a lstivým panovníkem, který na cestě k moci dokázal využít intrik i podvodů.
Například své právo do slova a do písmene dokázal uplatnit na služebníky komory krále – Židy. V roce 1349 zastavil frankfurtské Židy i s jejich majetkem bohatým měšťanům za nemalý peníz, ale Židé své domy raději zapálili a dobrovolně v nich uhořeli. Téhož roku věnoval v Norimberku markraběti Ludvíku Braniborskému tři honosné židovské domy s tím, že pokud se budou majitelé bránit, nehodlá násilí na nich nijak trestat. Do třetice v listopadu 1349 udělil Norimberku povolení srovnat židovskou čtvrť se zemí a založit tu mariánský kostel s tržištěm. Následoval pogrom, kterému Karel dopředu udělil amnestii (zemřelo 560 Židů).
Doma si také nevedl vždy vybíravě. Podle pověsti nechal zaživa zazdít horníky, kteří hloubili hradní studnu na Karlštejně. Prý proto, aby když se neprolámali k vodě, nemohli strategické tajemství hradu vyzradit. Podobná pověst vypráví o potřebě Karla utajit po dostavění Karlštejna informace o jeho vnitřním uspořádání. Dělníci z hradu měli v nedaleké obci Mořina boudu, kde odpočívali po práci. Tam také byli pozváni k hostině, kde se jedlo, pilo a hodovalo na králův účet. Nakonec byla bouda uzamčena, zapálena a uvnitř byli umořeni všichni dělníci. Odtud prý název obce Mořina. Protože je ale na každém šprochu pravdy trochu, pravda také je, že obec za Karla IV. opravdu existovala, což dokazuje zápis z roku 1338, kdy ji Karel daroval klášteru v Emauzích. Méně drastický původ názvu by však mohl být ten, že obec byla založena na mokřině a odtud pozdějším komolením vznikly názvy jako Mokráň, Moráň – Mořina.
Tyto drobné vady na kráse nemohly zabránit dát Karlu IV. přízvisko Otec vlasti – Pater patriae. Poprvé toto označení užil ve své pohřební řeči nad rakví císaře Vojtěch Raňkův z Ježova (asi 1320–1388, kanovník pražské kapituly sv. Víta). A ještě jedna pověst: Když 29. listopadu 1378 Karel umíral, umíráček z věže katedrály začal zvonit sám od sebe a k němu se postupně připojily všechny české zvony v zemi. Karel to slyšel a zvolal: „Hle, dítky mé, již mne volá Pán Bůh, budiž s vámi na věky!“

Alois Rula


Obrázek č.0 Zlatý dukát Karla IV., ražený před rokem 1355



Mluvená verze se připravuje.
tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku květen 2011

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Nyní na Google Play
Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.