Záhadná místa Česka

12.06.2017 | 23:54
Záhadná místa Česka

Tajemství, záhady, nevysvětlitelné jevy či báje byly odedávna populárním tématem lidských diskuzí, často pak i cílem pátrání v krajině. Mapa Záhadná místa Česka, kterou vydalo nakladatelství Kartografie PRAHA, vám neusnadní hledání těch několika opravdu tajemných míst, jako například Štěchovického pokladu, ale měla by vám představit záhadná místa na území Česka, která známe a často je i míjíme jako něco samozřejmého…

Golem
Podle legendy stvořil pražského golema, tedy umělou bytost z hlíny ovládanou pomocí šému, koncem 16. století židovský rabín Jehuda Löw ben Becalel, známý spíše pod jménem rabbi Löw nebo MaHaRaL, historicky nejvýznamnější představitel pražského židovstva. Snaha o stvoření umělé bytosti golema je a byla dokladem zbožnosti a zasvěcenosti tvůrce do božích tajemství. Do těchto tajů byl MaHaRaL zcela jistě zasvěcen, a nebylo tedy daleko považovat ho za čaroděje schopného golema opravdu stvořit. Tato skutečnost spolu s atmosférou rudolfinské Prahy, podivínského, v alchymii, magii a astrologii si libujícího císaře tak stvořila nespočet legendárních příběhů o tom, čeho byl golem schopen. Golemovská legenda končí údajným odejmutím zázračného šému golemovi a jeho uložení jako neživé hlíny na půdě Staronové synagogy na Starém Městě pražském.

Čertova brázda
Více než dvacetikilometrová linie zaříznutá do sázavské krajiny, známá jako Čertova brázda, je jednou z největších záhad nejen České republiky, nýbrž celé střední Evropy. Mnozí archeologové spojují tuto brázdu s významnou dálkovou obchodní cestou, která vedla z jižních Čech přes sázavský brod. Je možné, že tuto tajemnou cestu vybudovali naši předkové už v mladší době kamenné, tedy před více než šesti tisíci lety. Nebo měl tento výtvor jiný účel a smysl? Každopádně legendární Čertova brázda se táhne ze Sázavy až k Chotouni u Českého Brodu. V některých místech je až přes 20 m široká a zahloubená někde až 10 m pod úroveň okolního terénu. Některé její úseky nenávratně zmizely, resp. splynuly s místními komunikacemi, jiné se ovšem dochovaly v podobě mohutných úvozů a příkopů v lesích. O Čertově brázdě se v minulosti psalo jako o ryze přírodním útvaru, konkrétně jako o povrchovém jevu geologického zlomu. V literatuře národního obrození se o ní ale píše jako o dlouhé a uměle vytvořené pohraniční linii. Podle jedné legendy ji měl vyorat zkrocený čert zapřažený do pluhu svatým Prokopem. Po detailním archeologickém průzkumu se došlo k závěru, že se jedná o pravěkou komunikaci.

Zámek Konopiště
12. a 13. června 1914 přivítal František Ferdinand d´Este na svém konopišťském sídle německého císaře a pruského krále Viléma II. Dlouhodobé vzájemné sympatie těchto dvou mužů byly známé a tomu odpovídal i uvolněný průběh jejich poslední konopišťské schůzky. Již za čtrnáct dní po tomto setkání se stal František Ferdinand i se svou chotí obětí sarajevského atentátu, který se stal záminkou k rozpoutání první světové války. Co spolu německý císař a rakouský následník trůnu na Konopišti probírali, není známo. Jisté ovšem je, že Vilém II. byl ve svých geopolitických názorech velice militantní a že i jeho nejbližší okolí tvořili bojechtiví generálové. Na versailleských mírových jednáních, která v roce 1919 udělala pomyslnou tečku za první světovou válkou, byl v té době už bývalý německý císař označen za hlavního viníka nedávno skončené, děsivé války.


Správné odpovědi na otázky



počet zhlédnutí: 3103

tento článek najdete ve vydání: KAM na výlet Za historií

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.


Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku