Frága čili otázka, ano, tak pojmenoval Prahu židovský arabsky mluvící kupec z Al-Andalusu (historický arabský název pro oblast Pyrenejského poloostrova) Ibráhím ibn Jákúb. Město navštívil za vlády knížete Boleslava I. v letech 965–966.
Otázkou je, zda se urbanistické záhady Prahy zakládají na pravdě. Například pythagorejský trojúhelník v centru Prahy je pouhou geometrickou konstrukcí na mapě Prahy. Každopádně když ale spojíme svatováclavskou kapli svatovítské katedrály s rotundou sv. Kříže a rotundou sv. Longina, získáme úsečku o délce 2 400 metrů, a to je pravda. Když podobně spojíme gotický kostel sv. Klimenta v Klimentské ulici s rotundou sv. Kříže a bývalým románským kostelem sv. Filipa a Jakuba na Arbesově
náměstí, dostaneme stejně dlouhou úsečku. Rotunda sv. Kříže se tak stává středem nikoli trojúhelníku, ale pomyslného slunečního kříže, odkazujícího na letní a zimní slunovrat. Podobně i další geometrické konstrukce na urbanistickém plánu Prahy jsou zatím jen otázkou mystického vnímání města Frága.
Lucie Sládková
foto © www.milujuprahu.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
