První písemná zmínka o zámku pochází z roku 1543. Byl vybudován na místě staršího šlechtického sídla v letech 1576– 1595 Bernardem Pražmou z Bílkova. Hrabě Pražma byl považován ve své době za nejbohatšího a nejvlivnějšího muže celého opavského knížectví. Zámek měl po renesanční přestavbě klasickou uzavřenou čtyřkřídlou dispozici s vnitřním nádvořím (možná i arkádovým), velké prostorné sály a komnaty. Roku 1604 zdědil zámek a panství Bernardův synovec Karel, aktivní účastník stavovského odboje proti císaři Ferdinandovi II. V letech 1604–1608 a 1614–1620 byly na jeho zámku v Bílovci uloženy opavské zemské desky a podstatná část zemského archivu. Od roku 1604 do 1618 se zde konaly opavské zemské sněmy. Karel Pražma z Bílkova zemřel roku 1628 v Brně. Z druhého manželství s Johanou Sedlnitzkou z Choltic měl dceru Bohunku Alžbětu, která se provdala za svého strýce Václava Sigmunda Sedlnitzkého. Od roku 1648 se tak stali majiteli bíloveckého panství Sedlnitzští z Choltic. V urbáři z roku 1696 je také stručný popis zámku. „U tohoto města je panský zámek, s rozličnými velkými i malými pokoji, na všech čtyřech stranách z kamene k pohodlí nahoře i dole vystavěný, s klenbami, sklepy, komorami, vozovnou, pivovarem a sladovnou, palírnou a sýpkou – vše obehnáno silnou zdí pro případ ohrožení.“ Popis nás zřetelně informuje o čtyřkřídlé dispozici vlastní zámecké budovy. V roce 1729 byl zámek těžce poškozen požárem. Obnovy rodinného sídla se ujal Václav Karel Sedlnitzký. Jedním ze stavitelů, kteří zámku vtiskli barokní podobu, byl známý krnovský stavitel Georg Friedrich Gans. Bylo strženo západní křídlo, a tím dostala budova otevřenou trojkřídlou dispozici, kterou má v podstatě dodnes. Barokní přestavba probíhala v letech 1736–1740. Následně také v 19. století za Karla Michaela Sedlnitzkého se uskutečnila jedna z rozsáhlejších oprav zámku. Jednalo se hlavně o renovaci fasády, omítnutí štukových říms a okenních šambrán. Bílovecký zámek byl od druhé poloviny 17. století až do roku 1945 majetkem významné šlechtické rodiny Sedlnitzkých z Choltic. Posledním majitelem zámku z tohoto rodu byl Dr. Sigismund, jehož potomci žijí dnes v Rakousku. Na sklonku druhé světové války byl zámek vyrabován a zapálen. Byla zcela zničena šindelem krytá střecha, všechny trámové stropy, okna, dveře, vnitřní omítky a vnitřní zdi byly narušeny. V 50. až 90. letech minulého století sloužil jako sklad. Od roku 2011 prochází zámek postupnou rekonstrukcí a revitalizací. V současnosti představuje nepřehlédnutelnou dominantu města Bílovce. Je ve správě zapsaného spolku Kuratorium Zámku Bílovec. Zámek je nainstalovaným objektem. Jeho expozice je věnována historii zámku a hraběcí rodině Sedlnitzkých z Choltic, přírodě a myslivosti. Na zámku jsou také instalované pokoje: hudební salónek, kuřárna, velká jídelna s galerií předků, pracovna hraběte Sedlnitzkého, salónek zámecké gardy, apartmán s pracovnou manželky posledního majitele zámku Dr. Hermíny Sedlnitzké z Choltic, lovecký salón a kaple sv. Hyacinta a Česlava s náhrobky majitelů zámku. Dále zde naleznete dětskou zbrojnici, je zde možné shlédnout výstavu historických kol či retro hraček.
Kontakt na kastelána: Eduard Valeš 722 132 315, zamekbilovec.estranky.cz ,eduard.vales@post.cz. Otevírací doba zámku sobota, neděle – 11:00 – 16:00, květen až říjen.
Turistické informační centrum a muzeum Bílovec
www.kcbilovec.cz
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
