První písemná zmínka o zámku pochá­zí z roku 1543. Byl vybudován na místě staršího šlechtického sídla v letech 1576– 1595 Bernardem Pražmou z Bílkova. Hrabě Pražma byl považován ve své době za nejbohat­šího a nejvlivnějšího muže celého opavského knížectví. Zámek měl po renesanční přestavbě klasickou uzavřenou čtyřkřídlou dispozi­ci s vnitřním nádvořím (možná i arkádovým), velké prostorné sály a komnaty. Roku 1604 zdědil zámek a panství Bernardův synovec Karel, aktivní účastník stavovského odboje proti císaři Ferdinandovi II. V letech 1604–1608 a 1614–1620 byly na jeho zámku v Bílovci uloženy opav­ské zemské desky a podstatná část zemského archivu. Od roku 1604 do 1618 se zde konaly opavské zemské sněmy. Karel Pražma z Bílkova zemřel roku 1628 v Brně. Z druhého manželství s Johanou Sedlnitzkou z Choltic měl dceru Bohunku Alžbětu, která se provdala za svého strýce Václava Sigmunda Sedl­nitzkého. Od roku 1648 se tak stali majiteli bíloveckého panství Sedlnitzští z Choltic. V urbáři z roku 1696 je také stručný popis zám­ku. „U tohoto města je panský zámek, s rozlič­nými velkými i malými pokoji, na všech čtyřech stranách z kamene k po­hodlí nahoře i dole vysta­věný, s klenbami, sklepy, komorami, vozovnou, pivo­varem a sladovnou, palírnou a sýpkou – vše obehnáno silnou zdí pro případ ohrožení.“ Popis nás zřetelně informuje o čtyřkřídlé dispozici vlastní zámecké budovy. V roce 1729 byl zámek těžce poškozen požárem. Obnovy rodin­ného sídla se ujal Václav Karel Sedlnitzký. Jedním ze stavitelů, kteří zámku vtiskli barokní podobu, byl známý krnovský stavitel Georg Friedrich Gans. Bylo strženo západní křídlo, a tím dostala budo­va otevřenou trojkřídlou dispozici, kterou má v podstatě dodnes. Barokní přestavba probíhala v letech 1736–1740. Následně také v 19. století za Karla Michaela Sedlnitzkého se uskutečnila jedna z rozsáhlejších oprav zámku. Jednalo se hlavně o renovaci fasády, omítnutí štukových říms a okenních šambrán. Bílovecký zámek byl od druhé poloviny 17. století až do roku 1945 majetkem význam­né šlechtické rodiny Sedlnitzkých z Choltic. Posledním majitelem zámku z tohoto rodu byl Dr. Sigismund, jehož potomci žijí dnes v Rakousku. Na sklonku druhé světové války byl zámek vyrabován a  zapálen. Byla zcela zničena šindelem krytá střecha, všechny trá­mové stropy, okna, dveře, vnitřní omítky a vnitřní zdi byly narušeny. V 50. až 90. letech minulého století sloužil jako sklad. Od roku 2011 prochází zámek postupnou rekonstrukcí a revitalizací. V současnosti představuje nepřehlédnutelnou dominantu města Bílovce. Je ve správě zapsaného spolku Kuratorium Zámku Bílovec. Zámek je nainstalovaným objektem. Jeho expozice je věnová­na historii zámku a hraběcí rodině Sedlnitzkých z Choltic, přírodě a myslivosti. Na zámku jsou také instalované pokoje: hudební saló­nek, kuřárna, velká jídelna s galerií předků, pracov­na hraběte Sedlnitzkého, salónek zámecké gardy, apartmán s pracovnou manželky posledního majitele zámku Dr. Hermíny Sedlnitzké z Choltic, lovecký salón a kaple sv. Hyacinta a Česlava s náhrob­ky majitelů zámku. Dále zde naleznete dětskou zbrojnici, je zde možné shlédnout výstavu histo­rických kol či retro hraček.

Kontakt na kastelána: Eduard Valeš 722 132 315, zamekbilovec.estranky.cz ,eduard.vales@post.cz. Otevírací doba zámku sobota, neděle – 11:00 – 16:00, květen až říjen.

zamekbilovec.estranky.cz

Turistické informační centrum a muzeum Bílovec
www.kcbilovec.cz