Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie
Největší církevní stavba a dominanta Horního náměstí, původně farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, je jednou z nejvýznamnějších památek dokládajících typické rysy slezské cihlové gotiky. Vznik svatostánku je pevně spjat s Řádem německých rytířů, který v Opavě začal působit od roku 1204. Z listiny krále Václava I., datované rokem 1237, víme, že „rytíři s černým křížem“ měli v Opavě v držení faru. Na základě této informace lze předpokládat, že již dříve existoval jistý románský církevní objekt v místech dnešní konkatedrály.
Ke konci 13. století byla nejprve postavena masivní hranolová věž. Na počátku 14. století pak byla vybudována vyšší jižní věž. Byla postavena z popudu samotného města zřejmě jako městská věž a teprve později byla podstoupena chrámu. Stavba nového farního kostela probíhala rovněž z iniciativy městské rady, která v následujících obdobích soupeřila s řádem o rozhodující vliv v chrámu. Nejprve byl vystavěn dlouhý a poměrně vysoký presbytář, jehož váha musela být podepřena masivními opěrnými oblouky. Zatímco jižní se dodnes dochoval, severní se později zřítil a strhl část nároží kostela. Až kolem poloviny 14. století bylo dokončeno trojlodí přimykající se ke starším věžím. Z podnětu řádu byla ke konci století postavena předsíň před západním portálem, jenž byl situován naproti řádové komendě.

Kostel Nejsvětější Trojice
Kostel Nejsvětější Trojice na někdejším Jaktařském předměstí, podobně jako o sto let starší kostel sv. Kateřiny v Kateřinkách, byl vystavěn vně samotného středověkého města Opavy. V pozdějším období prošel rozsáhlou úpravou, která výrazně pozměnila charakter a vzhled stavby a setřela její původní pozdně středověký ráz.
Počátky kostela sahají do roku 1463, kdy byla na místě obecních pastvin poblíž mlýnského náhonu podél cesty na Hlubčice vyhrazena plocha pro nový filiální kostel obklopený oválným a plotem uzavřeným hřbitovem. Ačkoliv byla stavba poměrně brzo dokončena, její vybavení a vysvěcení zdržely náboženské války mezi stoupenci Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína. Již k roku 1473 máme datovánu výzdobu hlavního oltáře tabulovým obrazem sv. Trojice. Tato cenná desková malba se dochovala až do dnešní doby a lze uvažovat, že jejím autorem byl některý z místních umělců. Před časem objevené stříbrné a pozlacené devocionálie k obrazu dávají tušit o jeho uctívání. Samotný kostel nejprve roku 1481 přešel pod správu Řádu německých rytířů a konečně o sedm let později byl slavnostně vysvěcen.

Slezské zemské muzeum
V roce 2014 tomu bylo 200 let, kdy na půdě gymnázia uvnitř bývalé jezuitské koleje vzniklo první veřejné muzeum na území dnešní České republiky. Na tradici Opavského gymnazijního muzea navazovalo i v roce 1882 založené Slezské zemské muzeum pro umění a průmysl (později Muzeum císaře Františka Josefa pro umění a živnosti), které vzniklo z iniciativy Obchodní a živnostenské komory. Mezi podporovatele muzea patřil vedle zástupců podnikatelských vrstev i opavský kníže Jan II. z Lichtenštejna, který poskytl část svých pozemků pro účely vybudování nové výstavní budovy.
Mezi léty 1893 až 1895 vznikl na místě původního knížecího zámku za finanční podpory obchodní a živnostenské komory neorenesanční objekt navržený vídeňskými architekty Johannem Scheiringerem a Franzem Kachlerem. V architektonické soutěži byli sice předstiženi bratry Drexlerovými a Josephem Mariou Olbrichem, nakonec však byla realizace stavby svěřena jim.

Turistické informační centrum Opava
tic.opava-city.cz