Zadními horami na kole

26.06.2021 | 09:03
Zadními horami na kole

Možná patříte mezi ty, kdo se rozhodli strávit letošní dovolenou v Česku. Určitě tak budete vymýšlet, kam se vydat a jaké výlety naplánovat. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pro vás připravila nabídku asi 60 neokoukaných výletů v chráněných územích celé republiky. Všechny jsou součástí iniciativy „Pojďte s námi do přírody“. Ta má ukázat, že příroda v chráněných územích je zachovalá a rozmanitá také proto, že se o ni pečuje.

Tentokrát jsme pro vás vybrali výlet až na samotnou hranici se Slovenskem, do Zadních hor v chráněné krajinné oblasti Beskydy. Asi 26 km dlouhý výlet je hlavně pro cyklisty, trasu ale ujdou i zdatnější turisté. Vyjet můžete z parkoviště v obci Bílá. Ve zdejším skiareálu navíc můžete využít singletrailovou dráhu. Většina trasy vede po asfaltkách, doporučujeme trekové nebo horské kolo. Největší stoupání vás čeká na hřeben Gruň, celkem ale převýšení nepřesáhne 300 výškových metrů. Vydat se sem můžete také v zimě na běžkách.
Označení Zadní hory v běžných mapách nenajdete, ovšem místní obyvatelé tento půvabný kout Moravskoslezských Beskyd jinak nenazvou. Z moře zdánlivě nekonečných smrkových lesů jako ostrůvky vystupují malebné luční enklávy, tradičně nazývané paseky. Pomyslnou perlou Zadních hor je hřeben Gruň nad Starými Hamry. Název Gruň pochází ze stejnojmenného valašského a lašského slova označujícího horský hřeben odlesněný pro potřeby salašnictví a přeměněný na rozsáhlé pastviny.

Ostrůvek původních lesů
Při šlapání do kopce od rozcestí Jamník budete v jednom úseku míjet stromy s červenými pruhy. Ty označují ve svahu a roklích pod vámi přírodní rezervaci Draplavý. V moři hospodářských monokulturních smrčin jakoby zapomenutý ostrůvek původních beskydských lesů. Rostou tu buky, javory kleny i jedle. Místy až pralesovité porosty ukrývají hnízda vzácných druhů ptáků. Patří mezi ně i čáp černý. Pokud z lesa za bílého dne uslyšíte rychlé rytmické houkání (húú-hu, húú-hu), vězte, že to není hejkal ani sova. To jen chráněný holub doupňák hlásí světu, že tady je doma.

Odkud jsou v Beskydech nejhezčí výhledy?
Schválně se zkuste zeptat pravidelných návštěvníků zdejších hor nebo místních. Možná polovina vám odpoví, že z Lysé hory. Ostatní určitě řeknou, že z Gruně. Lysá hora je sice v Beskydech nejvyšší, při pohledu z jejího vrcholu si ale nejde nevšimnout průmyslového Frýdecko-Místecka či Ostravska. To při pohledu z Gruně uvidíte jen samé hezké věci, včetně ladné siluety Lysé hory nebo rozeklaného hřebene Malé Fatry. Malebnost okolí Gruně je mimo jiné dána tím, že se zde ve výšce okolo 800 m n. m. stále žije a hospodaří. Gruň je asi poslední opravdu živý horský hřeben v Beskydech.

Dřevěný kostelík na Gruni
Dominantou Gruně je dřevěný kostel sv. Panny Marie. Připomíná spíš stavby ze severu Evropy než z Karpat. Má dochovanou původní výzdobu a sochu Panny Marie asi z r. 1773. Samotný kostel vznikl až o sto let později. Jestli nahlédnete dovnitř, všimněte si neobvyklého množství domácích křížků poblíž oltáře. Při budování nedaleké přehrady Šance v 60. letech minulého století musela řada lidí opustit své domovy, a tak sem nosili kříže a křížky ze svých chalup. Dnes jsou připomínkou jejich ztracených domovů.

Bílý kříž
Po cestě hlubokými lesy se ocitnete na státní hranici na další horské enklávě. Bílý kříž je už od konce 19. století vyhledávaným místem pro rekreaci. Můžete se tu občerstvit, ale také se dozvědět leccos zajímavého o klimatu a duchu lesa. Pozornému návštěvníkovi neujdou futuristické objekty skleníků zdejší klimatologické stanice Bílý kříž. Zkoumají se zde dopady globálních klimatických změn. Proč se to tu jmenuje zrovna Bílý kříž a jaké pohnuté události jsou s tímto místem spjaté, zjistíte z informačního panelu naučné stezky Gruň – Bílý kříž. Nezapomeňte se u něj zastavit.

Údolí Černé Ostravice
Z Bílého kříže zamíříte údolím říčky Černé Ostravice zpět. Ta už od středověku tvořila zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem. Milovníky přírody ale zaujme hlavně její přirozený charakter s meandry a cennými štěrkovými náplavy. Okolo roste bujný les plný smrků a olší. Také díky menším rašeliništím si tu možná budete připadat jako na Šumavě nebo někde ve Skandinávii. Zdejší vlhké lesy mají rádi mloci skvrnití, říčku plnou ryb zase vydry nebo černí čápi. Tímto údolím se také pravděpodobně v polovině devadesátých let vrátili do Beskyd vlci.

Do přírody se s námi můžete vydat i jinam. Stačí si vybrat na www.snamidoprirody.cz.

foto © Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, autor František Jaskula


Pohled na hřeben Gruně, v pozadí Lysá hora V pozdním létě budou vaši cestu lemovat trsy hořců tolitovitých Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

Správné odpovědi na otázky




tento článek najdete ve vydání: KAM po Česku červenec-srpen 2021

Máte zájem
o zásílání novinek?

Zadejte Vaši emailovou adresu a zajistěte si tak aktuality z České republiky.

Nyní na Google Play
Produkt byl úspěšně přidán do košíku
Produkt byl úspěšně odebrán z košíku

Děkujeme za Vaši odpověď,

Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.

Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.

Váš hlas byl započítán. Děkujeme.