Přijít shodou okolností k zámku, to se nestává každý den. Michalu Sendivojovi spadl do klína zámek v Kravařích. Císař tím zabil dvě mouchy jednou ranou.
Císař Ferdinand II. dlužil polskému šlechtici, a tak dostal nápad. Kravaře, které předtím zkonfiskoval, mu přenechal. Sendivoj měl pro Kravaře další dobrou volbu, když jeho dcera v roce 1636 přinesla Kravaře do sňatku s braniborským šlechticem Jakubem Eichendorffem. Jeho rod v letech 1721–1728 radikálně změnil zámek v duchu vrcholného baroka a v podobě čtyřkřídlé budovy s uzavřeným nádvořím jej můžeme obdivovat prakticky dodnes. Rod Eichendorffů vlastnil kravařské sídlo do roku 1782, kdy jej pro značné dluhy prodal. Současně s přestavbou zámku vznikl rozsáhlý park se stovkou druhů různých stromů a keřů a s několika rybníky. Jeho dnešní rozloha dosahuje 19 hektarů a větší část tvoří golfové hřiště. Dramatické chvíle přinesl do života zámku ničivý požár v roce 1937 a bombardování v roce 1945, po nichž došlo jen k provizornímu zastřešení. Požáru unikla jen zámecká kaple, jejíž interiér je původní. Náročná oprava proběhla v letech 1955–1970. Dnes patří zámek městu Kravaře, které reprezentativní prostory využívá například pro svatební obřady. Pro návštěvníky je kromě prohlídky samotného zámku rovněž zajímavé místní regionální muzeum se stálou expozicí.
-babok-, foto © Wikimedia Commons
Nesouhlas se zpracováním Vašich osobních údajů byl zaznamenán.
Váš záznam bude z databáze Vydavatelstvím KAM po Česku s.r.o. vymazán neprodleně, nejpozději však v zákonné lhůtě.
